|
|
Podíl Františka Soukupa na vzniku Československa.
Havlíčková, Lidmila ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Galandauer, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá osobou Františka Soukupa (1871-1940) a jeho podílu na vzniku Československa. Podrobněji se práce soustředí hlavně na jeho osudy během první světové a během první vlády Karla Kramáře. Krátce jsou nastíněny dějiny Českoslovanské a po válce Československé sociálně demokratické strany dělnické, neboť František Soukup byl od roku 1896 členem této strany a strana jeho postoje a názory dlouho ovlivňovala. Bakalářská práce se následně věnuje působení Františka Soukupa v Mafii a především knoflíkové aféře na podzim roku 1915. Podobněji je rozebrána jeho činnost v Národním výboru československém a Socialistické radě. Práce se nadále soustředí na podíl Františka Soukupa na prohlášeních Národního výboru československého v první polovině roku 1918, na 28. říjen a na období první vlády Karla Kramáře, kde F. Soukup působil jako ministr spravedlnosti. KLÍČOVÁ SLOVA František Soukup, sociální demokracie, Maffie, knoflíková aféra, Národní výbor, Socialistická rada, 28. říjen 1918, Československo 1918, První světová válka
|
|
|
Obec Pátek ve 20. století
Kolbaba, Lukáš ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá obcí Pátek v proměnách času. Důraz je kladen na 19. a především 20. století. Důležité jsou události, které měly zásadní vliv na život občanů. Na začátku je popsáno i několik událostí ze staršího období, jedná se o ty, které výrazně měnily ráz vesnice. V jednotlivých stoletích jsou pak vybrány a samostatně popsány některé důležité body v obci, jedná se především o budovy (mlýny, škola) nebo hospodářské odvětví (rybníkářství), které v danou dobu hrály důležitou roli, ať kulturní nebo pracovní, na život vesničanů. Těžištěm práce jsou především záznamy v pamětních knihách a kronikách, v menší míře i zápisy ze zasedání Národního výboru. Pro doplnění a zpřesnění některých informací byly využity i vzpomínky několika pamětníků.
|
|
|
Kolektivizace zemědělství na Rakovnickém Balkánu
Smejkal, Martin ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce s názvem Kolektivizace zemědělství na Rakovnickém Balkánu se zabývá tématem kolektivizace v obcích jihovýchodní části rakovnického okresu, která se nazývá Balkán. V práci je sledováno hlavně období mezi lety 1949 až 1960. První část je věnována stručnému popisu průběhu kolektivizace v Československu, poválečnému uspořádání státu a vývoji zemědělské politiky. Práce také sleduje vývoj zemědělské otázky v Komunistické straně Československa, která byla hlavní politickou silou v zemi. Druhá část práce stručně přibližuje region Rakovnického Balkánu, v němž se nacházejí vybrané obce pro sledování konkrétního průběhu kolektivizace. Dále se druhá kapitola věnuje vzniku Jednotných zemědělských družstev v jednotlivých obcích, jejich vývoji od začátku až po jejich slučování v 60. letech minulého století. V práci je zaznamenána agitační činnost národních výborů a dalších skupin v přesvědčování ke vstupu do JZD. Rovněž je v práci zaznamenáno zacházení s tzv. kulaky, nucené vystěhování, trestní stíhání, represe vůči odpůrcům kolektivizace a reakce obyvatelstva od dobrovolného vstupu do JZD, až po odmítnutí vstupu do družstva. V přílohách k bakalářské práci jsou přiloženy tabulky a dobové fotografie. Práce byla vypracována na základě studia literatury věnující se otázce kolektivizace v...
|
|
|
Společnost pro obnovu Lidic ve vztahu k ústředním i místním úřadům státní správy a ve vztahu k ideologii komunistické strany v období 1945/6-1960
Bechnerová, Pavla ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent) ; Gebhart, Jan (oponent)
Disertační práce se zabývá Společností pro obnovu Lidic v letech 1945-1960 a zároveň ji zasazuje do širšího rámce dějin tohoto období. Po úvodním teoretickém vstupu je vymezen vztah Společnosti k Lidicím, v němž je důležité rozlišovat staré a nové Lidice, a je představeno vnímání obce prostřednictvím básnických textů. Hlavní část práce, opřena především o archivní prameny a dobový tisk, je nejprve zaměřena na problematický vztah Společnosti pro obnovu Lidic k úřadům státní správy a na vymezení jejího základního poslání, a to poskytnout nový domov navrátivším se lidickým a ležáckým obyvatelům. Následně je pozornost zaměřena na vliv komunistické ideologie, který byl v případě Společnosti Lidic a nových Lidic silně medializován a využíván. Zde je nově interpretován prostřednictvím základních organizací jak Komunistické strany Československa, tak Národní fronty a následně je pak analyzován na příkladech ideologicky významných témat. Práci uzavírá úvaha o místu, které náleží novým Lidicím v kolektivní paměti. KLÍČOVÁ SLOVA Společnost pro obnovu Lidic, nové Lidice, lidické ženy, národní výbor, centralization, komunistická ideologie, básnická tvorba, paměť
|
|
|
Kolektivizace zemědělství na Rakovnickém Balkánu
Smejkal, Martin ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce s názvem Kolektivizace zemědělství na Rakovnickém Balkánu se zabývá tématem kolektivizace v obcích jihovýchodní části rakovnického okresu, která se nazývá Balkán. V práci je sledováno hlavně období mezi lety 1949 až 1960. První část je věnována stručnému popisu průběhu kolektivizace v Československu, poválečnému uspořádání státu a vývoji zemědělské politiky. Práce také sleduje vývoj zemědělské otázky v Komunistické straně Československa, která byla hlavní politickou silou v zemi. Druhá část práce stručně přibližuje region Rakovnického Balkánu, v němž se nacházejí vybrané obce pro sledování konkrétního průběhu kolektivizace. Dále se druhá kapitola věnuje vzniku Jednotných zemědělských družstev v jednotlivých obcích, jejich vývoji od začátku až po jejich slučování v 60. letech minulého století. V práci je zaznamenána agitační činnost národních výborů a dalších skupin v přesvědčování ke vstupu do JZD. Rovněž je v práci zaznamenáno zacházení s tzv. kulaky, nucené vystěhování, trestní stíhání, represe vůči odpůrcům kolektivizace a reakce obyvatelstva od dobrovolného vstupu do JZD, až po odmítnutí vstupu do družstva. V přílohách k bakalářské práci jsou přiloženy tabulky a dobové fotografie. Práce byla vypracována na základě studia literatury věnující se otázce kolektivizace v...
|
|
|
Podíl Františka Soukupa na vzniku Československa.
Havlíčková, Lidmila ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Galandauer, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá osobou Františka Soukupa (1871-1940) a jeho podílu na vzniku Československa. Podrobněji se práce soustředí hlavně na jeho osudy během první světové a během první vlády Karla Kramáře. Krátce jsou nastíněny dějiny Českoslovanské a po válce Československé sociálně demokratické strany dělnické, neboť František Soukup byl od roku 1896 členem této strany a strana jeho postoje a názory dlouho ovlivňovala. Bakalářská práce se následně věnuje působení Františka Soukupa v Mafii a především knoflíkové aféře na podzim roku 1915. Podobněji je rozebrána jeho činnost v Národním výboru československém a Socialistické radě. Práce se nadále soustředí na podíl Františka Soukupa na prohlášeních Národního výboru československého v první polovině roku 1918, na 28. říjen a na období první vlády Karla Kramáře, kde F. Soukup působil jako ministr spravedlnosti. KLÍČOVÁ SLOVA František Soukup, sociální demokracie, Maffie, knoflíková aféra, Národní výbor, Socialistická rada, 28. říjen 1918, Československo 1918, První světová válka
|
|
|
Obec Pátek ve 20. století
Kolbaba, Lukáš ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá obcí Pátek v proměnách času. Důraz je kladen na 19. a především 20. století. Důležité jsou události, které měly zásadní vliv na život občanů. Na začátku je popsáno i několik událostí ze staršího období, jedná se o ty, které výrazně měnily ráz vesnice. V jednotlivých stoletích jsou pak vybrány a samostatně popsány některé důležité body v obci, jedná se především o budovy (mlýny, škola) nebo hospodářské odvětví (rybníkářství), které v danou dobu hrály důležitou roli, ať kulturní nebo pracovní, na život vesničanů. Těžištěm práce jsou především záznamy v pamětních knihách a kronikách, v menší míře i zápisy ze zasedání Národního výboru. Pro doplnění a zpřesnění některých informací byly využity i vzpomínky několika pamětníků.
|
|
|
Občanské elity, obecní samospráva a kultura města Telč
SOCHOROVÁ, Šárka
Předkládaná diplomová práce se zaobírá životem města Telče v první polovině 20. století. Zejména se snaží provést co nejširší analýzu obecní samosprávy z hlediska socioprofesního složení, teritoriálního původu a lokace bydliště jeho jednotlivých členů s cílem poukázat na změny, které se udály během tohoto období pod vlivem celostátních politických, společenských i ekonomických změn. Na příkladu šesti profesně rozmanitých telčských rodin se pokouší zmapovat jejich podíl, kterým zasáhly do společenského, kulturního a veřejného života města. S cílem získat ucelený pohled na toto období byl do diplomové práce zahrnut i profesorský sbor zdejší reálné školy, a to z hlediska jeho účasti jednak v samosprávných orgánech, a zejména pak ve spolkovém a společenském životě města. K dokreslení kulturního obrazu maloměsta v první polovině 20. století nezůstaly opomenuty ani městské či školské slavnosti.
|
host ::
RSS.